Osobní oddělení přijímá lidi, aby se naplnili minimální stavy a další kteří nejsou nezbytně nutní, ale firma si je může dovolit a oni zvyšují její produktivitu. Speciální částí lidských zdrojů jsou klíčový zaměstnanci, bez kterých se firma neobejde.
Lidé nezbytní
To jsou ti, které nevyhodí, ani když se firma řídí plnou rychlostí do krize. Oni jsou to minimum, které tu musí být, aby vše mohlo jakž takž fungovat. Většina z nich se bude nacházet v oddělení výroby, kanceláře ke svému minimálnímu fungování potřebují opravdu jen naprosté minimum lidí, protože v těžkých časech zjistíte, že mnoho administrativní činnosti provádí mnohem více lidí, než je nezbytně nutné, ovšem jen na přechodnou dobu.
Ti ostatní
V době prosperity firma přijímá další zaměstnance, aby se výroba znásobila, zrychlila, aby všichni rodinní příslušníci majitelů, měli práci v nějaké pěkné kanceláři a moc se nenadřeli, prostě se přijímá ve velkém a je možný nadstav, protože nám tím i vzrůstají zisky. V kanceláři se uživí hodně lidí, ve výrobě může být hodně lidí, jednoduše firma trochu nafoukneme a pracuje se dál. Když však přijde krize, musíme vědět, čí existence je v naší firmě nezbytná proto, aby mohla dále fungovat a koho můžeme vyhodit bez toho, abychom se poškodili.
Klíčový zaměstnanci
To je skupina, která málokde figuruje a jen pár firem si vede jejich seznam. Takový člověk je pro firmu naprosto nezbytný, jelikož na něm stojí část výroby, která by se jinak snadno zasekla. Takový lidé nebývají v kancelářích, ale až úplně dole ve výrobě, ve strojovně a na podobných mizerně placených pozicích. Jejich význam spočívá v praxi, zkušenostech a schopnostech. Umí opravit to, co už nikdo opravit neumí, umí vyrobit větší škálu výrobků než kdokoli jiný, jako jediní dělají speciály, rozumí funkci strojů a tak dále…
Právě díky existenci klíčových zaměstnanců si nemůžeme dovolit vyhodit nahodile kohokoli a zároveň na jakoukoli pozici poslat někoho „z ulice“, jak tak samolibě říkají šéfové. Nově přijímaným zaměstnancům chybí praxe a ta se nedá koupit.